Kolik znáš kompozičních pravidel, tolikrát jsi člověkem

Skvělá znalost fotoaparátu, všech jeho funkcí, včetně hbitých prstů ještě zdaleka není zárukou úspěchu. K čemu ti bude technicky perfektní (dobře zaostřená, správně exponovaná, barevně korektně vyvážená) fotografie, když bude obsahově "o ničem"?!

Podívám-li se kolem sebe, jsem přesvědčena, že spousta fotografů řeší hlavně fotoaparát, se kterým fotí, techniku přístroje, jako např. hloubku ostrosti a pak možná ještě výběr prostředí... Na čem záleží nejvíce, je ale hlavně kompozice. 

K tomu, jak dobře fotit, nepotřebuješ fotit zrcadlovkou, ani drahými profesionálními foťáky. Záleží pouze a jenom na tobě!

fotografie z internetu

Neexistuje způsob, jak správně fotit. Existují ale vodítka, či pravidla, které dokáží fotografii učinit poutavou a přitáhnout pozornost diváka. Malíři, architekti a umělci všech oborů od samého počátku věků věděli, jak navodit harmonii a nechat svoje dílo zapůsobit. Řídili se pravidly kompozice.

Samotné nastavení hodnot na fotoaparátu nestačí. Objekt pro fotografování může vypadat sebelépe, ale pokud ho špatně nakomponujeme, fotografie bude nudná, fádní a nebo se ti na ní nebude něco zdát.

Každý má tendenci fotit všechno na střed. Je to přirozené. Když se na někoho díváte, také se díváte tak, aby byl ve středu vašeho zorného pole. Jenže na fotografii to obvykle nevypadá dobře.

pravidlo třetiny v mé fotografii

Sama se stále učím a zdokonaluji. Aby byly fotografie lepší, snažím se vyhýbat středu. Pravidlo komponování podle třetin se osvědčilo mnoha fotografům. Fotografii pomyslně rozděl pomocí čtyř přímek na stejné třetiny a vzniknou tak čtyři průsečíky. To jsou právě ta místa, kam měl směřovat hlavní objekt.

Pravidla třetin, nebo také takzvaný zlatý řez, se dá využít u všech typů fotografie. 
U portrétu se ostří na oči. Pokud fotíš celou postavu, umísti ji na jednu ze svislých přímek, ale vždy tak, aby její pohled směřoval do prostoru fotografie. Stejné pravidlo platí u fotografie obličeje, snaž se ale zaměřit průsečík na oči.

Motto na závěr

Josef Sudek:

"Kompozice, to je takovej vořech. Kdybyste přečetli všechny knížky, které o tom jsou, tak se jich, když se tak trochu koukáte, nemůžete moc držet. To je jenom předpis. Vy musíte vycítit tu svoji kompozici! Postupně. Ono to nejde najednou. Ovšem ty základní prvky, ty tam vždycky trochu musí bejt! Určitě jo."